- Problematickým bodem byly obzvláště měnící se podmínky pro získání bonusu. Kdo dosáhnul na „starý“ kompenzační bonus nemusel již nutně dosáhnout na ten „nový“ a naopak, a to i přesto, že provozovat většinu živností nebylo možné.
- Na udělování kompenzačních bonusů měli velký vliv i pracovníci finanční správy, kteří mnohdy rozhodovali velmi subjektivně. Na tuto situaci reagoval i ombudsman a upozorňovala na ni i opozice s tím, že není možné, aby finanční úřady neformálně kontaktovali živnostníky s doporučením, aby svou žádost stáhli.
- Od podzimní vlny koronaviru bylo nutné, aby i podnikatelé, kteří podnikat nemohli, platili zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Přitom mnozí z nich již sami byli „sociálními“ případy. V té době byl bonus 500 Kč na den, tudíž asi 15 000 Kč na měsíc. Po odečtení minimálních záloh tedy zbylo živnostníkovi na živobytí něco kolem 10 000 Kč.
- Ministerstvo v důvodové zprávě slíbilo, že na nový kompenzační bonus dosáhne 400 tisíc podnikatelů a nárůst slibovala i ministryně Schillerová: „Novým nastavením cílíme na větší okruh žadatelů. Kompenzovat totiž budeme nejen přímé omezení v důsledku vládních nařízení, ale jakýkoliv propad příjmů o více než polovinu, třeba i v důsledku nižší poptávky“. Nakonec nové podmínky pro čerpání splnilo jen necelých 100 tisíc subjektů, což znamenalo naopak pokles oproti původním 160 tisícům subjektů u starého kompenzačního bonusu.
Poslední šance žádat kompenzaci
Květen byl nyní posledním měsícem, za který mohli podnikatelé žádat kompenzaci, přičemž podmínky již zůstali stejné. Žádosti lze podávat do 2. srpna a nezbývá než doufat, že se na podzim nebude situace zase opakovat.
« zpět na přehled novinek